Na časté otázky co je to P.A.N., co tento podivný název znamená, pokud něco vůbec znamená, jsme se rozhodli odpovědět touto formou, protože jako většina „tajemných" věcí je i toto poněkud složitější. Ale přesto si troufáme na otázku: „ Co je to P.A.N. ? ", zjednodušeně odpovědět: „ P.A.N. to je všechno ! " . O tom, že toto tvrzení není poněkud přemrštěné, Vás mají přesvědčit následující řádky.

• Tak v první řadě - Pan je šimpanz. A šimpanz je náš nejbližší příbuzný z živočišné říše.

Většina moderních biochemických, morfologických a jiných studií naznačuje, že šimpanz není více příbuzný gorile než člověku, ba právě naopak jeho vztah k člověku je dokonce bližší. Někteří dnešní antropologové ho dokonce nazývají „bratrem člověka", protože přes 99 % řetězce DNA člověka a šimpanze je zcela identických.

Šimpanzi jsou tmavě zbarvení, nadočnicové oblouky jsou mohutné a hladká pokožka je černá, přinejmenším u dospělých zvířat. Stejně jako gorily jsou šimpanzi přizpůsobeni chůzi po hřbetní straně prstních článků, takzvané knuckle-walking.

Dnešní systematologové rozeznávají dva druhy šimpanzů : šimpanze (Pan troglodytes), někdy označovaného jako šimpanz učenlivý, a bonoba (Pan paniscus), někdy označovaného jako šimpanz bonobo.

Šimpanz (Pan troglodytes) žije stále ještě relativně běžně v západní a střední Africe. Nežije výhradně jen v deštných pralesích, ale obývá také horské a rozvolněné lesy a dokonce také lesíky v savaně, pokud tam nebyl lidmi vyhuben. Bývají u něj rozeznávány další 3 poddruhy dle místa výskytu, velikosti a dalších znaků. Nejmohutnější středoafrický poddruh šimpanz čego (P.t.troglodytes) má tmavou pokožku již od časného mládí. Dospělcům se na temeni vytváří lysina, u samců ve tvaru trojúhelníku zužujícího se od čela dozadu, samice mají holé celé temeno. Samci v průměru váží 60 kg a vstoje měří průměrně 120 cm. Samice se jim průměrnou výškou téměř vyrovnají, ale váží pouze okolo 47,5 kg. Jejich tělesná stavba je tedy lehčí. Šimpanz východní (P.t.schweinfurthii) žijící na východní hranici teritoria výskytu šimpanzů, v západní Tanzánii a Ugandě, je mnohem menší. Samci váží okolo 43 kg a samice pouze 33 kg. Nejsou tak tmaví jako šimpanzi čego, mají výraznější vousy a kníry, lysina na hlavě není tak nápadná a vyvíjí se až v pozdějším věku. Srovnatelné velikostí je i šimpanz hornoguinejský (P.t.verus) ze západní Afriky. Okolí očí a kořen nosu mívají velmi temně vybarveny a tmavé jsou i ostatní části obličeje. V dospělosti mají dlouhý šedivý vous a lysina na hlavě není výrazná. Mláďata mívají chlupy uprostřed hlavy rozděleny pěšinkou.

Bonobo (Pan paniscus), který žije na jih od velkého zákrutu řeky Zaire, se od předchozích forem liší mnoha charakteristickými znaky. Dosahuje hmotnosti přibližně stejné jako dva menší poddruhy šimpanze a vstoje je 119 cm vysoký. Má delší nohy, kratší paže a menší hlavu než šimpanz. Liší se také dlouhými chlupy po stranách obličeje, jeho nadočnicové oblouky nejsou tak mohutné a tvář je již od narození černá, s výjimkou kontrastně narůžovělých bílých pysků.

Šimpanzi stráví asi polovinu času na zemi. Na stromech kráčejí po větvích a došlapují na hřbet prstů nebo se pohybují v závěsu - takzvanou brachiací. Živí se převážně plody, někdy také listím, kůrou hmyzem a v menším rozsahu dokonce obratlovci. Na noc si stavějí hnízdo na stromech jako orangutani a podobně jako u goril někdy slouží k odpočinku i během horkého dne. Šimpanzi žijí ve ve tlupách čítajících 20 nebo i více než 100 jedinců. Březost trvá asi 230 dní a obvykle rodí jediné mládě. Období kojení je dlouhé, trvá 2 až 3 roky, někdy i déle. Mezi dvěma porody bývá čtyřletá přestávka. Fyzická a pohlavní dospělost nastupuje okolo 8 roku, ale samičky šimpanzů mohou poprvé rodit až ve věku okolo 12 let. Stejně jako ostatní lidoopi, se dožívají šimpanzi 35 - 40 let.

• Za další - Pan je bůh. A to bůh ochraňující přírodu a všechny její součásti.

Řecký bůh Pán (latinsky nazývaný Pan), syn boha Herma a nymfy Driopy, dle jiné verze dokonce syn nejvyššího boha Dia a nymfy Oineidy, byl bohem lesů, pastýřů a stád. V nejstarších dobách byl veleben jako prostý ochranný bůh lesů a pastýřů, později se z něj vyvinul hlavní ochránce celé přírody a těšil se, úctě zejména na venkově.

Jeho podoba byla poněkud podivná. Narodil se s kozíma nohama, s rohy a dlouhými vousy, takže jeho matka se ho lekla, dostala z něj strach, který se dodnes nazývá „strach panický", a utekla od něj. Hermes se ho však ujal a odnesl na Olymp, ale tam se bohové jeho vzhledu smáli a on proto ze studu uprchl do lesnatého horského kraje v Arkádii. Tam také všemi opuštěný vyrostl a také nejraději žil. Věnoval se hlavně pasení dobytka a hře na pastýřskou píšťalu, stále zvanou „Panova flétna či sýrinx" . Jeho nejmilejšími společníky byly kromě zvířat, Satyrově a nymfy. Rád se také přidával k veselé družině boha Dionýsa. Z olympských bohů měl nejraději Apollóna, kterého naučil věštit, ačkoli věděl, že Apollón si zřídí konkurenční věštírnu v Delfách, která zastíní jeho vlastní v Arkádii.

Z antických dob se o něm zachovala řada historek, zvláště o jeho neúspěšných milostných dobrodružstvích. Zamiloval se do nymfy Pitye a ta se ze strachu před ním změnila v borovici, ucházel se o přízeň krásné nymfy Sýringy, ta raději skočila do vody a nechala se proměnit v rákosí, aby se zachránila před jeho dotěrností (z tohoto rákosí si pak zhotovil svou pastýřskou píšťalu, kterou nazval na její památku sýrinx). Úspěch měl jedině u nymfy Échy, která ho stále doprovázela po horách jako ozvěna, nemohla ho však oslovit, protože ji kdysi Héra potrestala, že nesmí s nikým promluvit jako první a poté může pouze opakovat jeho slova. Écho se z tohoto trestu nakonec usoužila a zbyl po ní jen její hlas. Známá je také historka o jeho hudební soutěži s Apolónem, při které přišel ke svým oslím uším král Midas.

• Pan to jsi ty, pokud jsi muž (to není diskriminace pohlaví, to je čeština slečny a paní).

V dnešní době se pan používá jako oslovení muže, a to muže jakéhokoli věku. Už je to tak, malí kluci se rodí jako páni. Zatímco holčičky se rodí nejprve jako malé slečny, později jsou slečny a teprve po svatbě bývají oslovovány jako paní. Tak už to čeština stanovila.

• A v neposlední řadě - pan je vše. Opravdu, je tomu tak už od antiky.

Ve starořečtině předložka pan- mimo jiné znamená vše-. A v této podobě a v tomto významu přešla do většiny dnešních, takřečených živých, jazyků. Jen , si vzpomeňte, kde všude jste se s ní setkali - pantheismus, Pangea, pansofie, ... .

A právě ten poslední uvedený význam je v této souvislosti nejdůležitější. Pansofie neboli krásně česky Vševěda, ideál, k němuž směřoval svým působením Jan Ámos Komenský. Snaha o sloučení celého lidského poznání ze všech činností do jediného oboru, ta by v dnešní době informací zcela jistě vyzněla naprázdno, ale jeho odkaz snahy o dosažení všeobecného, chcete-li všezahrnujícího, vzdělání, je stále aktuální.

Teprve poté až zjistíš a zvíš, co všechno se nikdy nedozvíš, pak teprve jsi zralý na to, aby ses zaměřil na konkrétní obor, ve kterém možná vynikneš, možná něco objasníš, možná něco objevíš nebo toto poznání uplatníš či předáš dál a tím zcela nepopiratelně posuneš hranice celkového lidského vědění zase o kousek dál.

• Tak teď už všichni víte co je to P.A.N. . Ale co to znamená, to nechť posoudí každý sám.

Skupina P.A.N ve Stanici mladých přírodovědců v brněnské zoologické zahradě se snaží zprostředkovat a přiblížit svým členům, hostům, ale určitě i vedoucím, část toho čemu se obvykle říká všeobecné vzdělání - tedy úctu a lásku k přírodě a všemu živému i neživému v ní, vztah k odkazu minulosti, moudrostí předků a veškerého pozitivního snažení lidského rodu, poznatky a vědomosti, schopnost přemýšlet i odpočívat, hrát si, bavit se a pomáhat sobě i druhým. Jak je naše snažení úspěšné, to ať posoudí jiní.

Fotky z činnosti skupiny P.A.N.

Napište nám: skupina.pan(zavinac)email.cz

Poslední aktualizace této stránky: 1. dubna 2009